Nationalism and Communism in the Light of State-Minority Relations in the Balkans

Abstract

Autor ve své stati vychází z teze, že nacionalismus a komunismus se shodují v tom, že předkládají určitou správnou vizi společenské organizace, ve jménu jednoty (národní, lidové) připouštějí represi, součástí obou systémů je snaha očistit společenství od "nesprávných" prvků a oba rovněž předpokládají splnění nereálných cílů. Nacionalismus je tedy - jak uvedl Adam Michnik - možné v určitém smyslu považovat za poslední stadium komunismu. Přitom jde podle Gellnerovy definice o princip, který usiluje o uskutečnění shody mezi politickou a národní jednotkou. Autor si dále všímá konkrétní situace na Balkáně, a to jak z historického hlediska, tak i v současnosti. Rozlišuje přitom následující fáze: komunistické hnutí jako konkurenta nacionalistických hnutí, vítězství komunismu a zrovnoprávnění menšin, začlenění národní myšlenky do komunistické ideologie, nacionalismus jako integrální součást komunistické politiky. Situaci v Jugoslávii, respektive dnes v samostatných státech, srovnává se situací nejen v Rumunsku, v Bulharsku, ale též ve střední Evropě (tj. v Maďarsku, v Polsku, v České republice a na Slovensku).