Východní rozšíření Evropské unie – důsledky pro blahobyt a zaměstnanost v Evropě

Abstract

Stať seznamuje čtenáře se závěry a shrnutím studie s názvem Rozšíření Evropské unie na východ –
dopady na blahobyt a zaměstnanost v Evropě, zpracované na základě zadání analytické jednotky
Mezinárodní politika německé Nadace Friedricha Eberta. Jejím cílem je snahu vnést vědeckou
racionalitu do diskuze o následcích východního rozšíření Evropské unie, která je uvnitř i vně
Evropské unie poznamenána řadou iracionálních obav a nadějí.
Východní rozšíření Evropské unie se od dosavadních kol rozšiřování liší tím, že rozdíl hospodářské
úrovně mezi Evropskou unií a kandidáty na vstup je podstatně větší. Zvláštní těžkost spočívá v tom,
že od roku 1990 musely tyto země měnit své hospodářské systémy na tržní hospodářství, avšak
současně se v posledních letech značně zvětšila hloubka integrace Evropské unie. Proto příliš rychlé
přijetí kandidátských zemí (chybějící institucionální reformy Evropské unie a nedostatečná
připravenost zemí střední a východní Evropy na vstup) by nakonec mohlo mít škodlivý dopad na
integrační proces. Pokročilé transformující se země byly sice při budování fungujícího tržního
hospodářství poměrně úspěšné, avšak budování institucí, strukturální reformy a implementace
aquis communautaire si ještě vyžádají určitou dobu.
Autoři ve své studií dospěli k následujícím závěrům: 1) Východní rozšíření bude pro současné
členské státy Evropské unie bez dramatických následků. 2) Přizpůsobení budoucích členů je
převážně uskutečněno již dnes. 3) Zvýšení finanční zátěže pro současné členské státy Evropské unie
o 0,1–0,2 % hrubého domácího produktu bude více než kompenzováno zisky z efektivnosti a růstu.
4) Krátkodobě očekávaný migrační tlak může být brzděn přechodnými opatřeními.